V poslední době lze sledovat nárůst podvodů týkajících se nemovitostí, a to přímo i „krádeží“ (podvodník dosáhne podvodem změny vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí).V důsledku shody několika skutečností není krádež nemovitosti nijak složitým zločinem. Mezi skutečnosti usnadňující takové činy patří třeba to, že
- Úředník na katastru nemá prostředky prozkoumání pravosti předkládaných písemností.
- Jediným právoplatným dokladem o vlastnictví nemovitosti je zápis v katastru (pokud mu vlastník nevěnuje pozornost, umožní tím realizaci podvodu).
- Katastr není povinen sdělit vlastníkovi, že s jeho nemovitostí je nakládáno.
- Osoba, která koupí od nevlastníka nemovitost v dobré víře, že není kradená, stává se jejím majitelem.
V mnoha případech se podvodníkům daří využívat pravidla obsažená v právních předpisech určená na ochranu kupujících nemovitostí. Zásadní je přitom pravidlo, podle kterého kupující, který nemá zlý úmysl, je chráněn v případě, že nemovitost kupuje od někoho, komu nepatří. Dobrý či zlý úmysl se však v praxi velmi těžko dokazuje.
Jaké nástroje využívají podvodníci ke krádeži nemovitosti?
- padělané občanské průkazy
- falešné kupní smlouvy
- falešné plné moci
- nepravá notářská osvědčení
- padělané podpisy, padělaná razítka